Látkové vložky – nevěřila jsem jim!

Když jsem prvně slyšela a četla o látkových vložkách připadalo mi to šílený! Přiznám se, že i trošku nechutný, ale překvapivě jsem se mýlila.

Bylo to dlouho před tím než započala moje cesta latkovým světem. K této myšlence jsem se vrátila až po roce, co jsem dcerku balila do látkových plen. Podstatný rozdíl mi přišel v praní moči a krve. Záměr používání je ale přece stejný, tak proč to teda nezkusit?

Než jsem je ale začala zkoušet, uvědomila jsem si, že mám v sobě blok. Moje přesvědčení o jednorázových vložkách spočívalo v tom, že jsou více hygienické. Když jsem se nad tím zamyslela a zeptala se sama sebe „Proč?“. Vždyť látkové vložky se vyperou na 60°C, mohou se i opatrně přežehlit, znám jejich složení a spodní prádlo také nevyhazujeme po každém použití.

Tak kde je zakopanej pes?

Můj význam slova hygienické byl uvězněn v činech:

vezmu – použiju – vyhodím  – a už s tím nemám nic společného

Zarazil mě především ten poslední, nic společného? Proč sama se sebou nechci mít nic společného? Došlo mi, že se ta TO stydím.  Zastyděla jsem se znova, ale sama za sebe. Vždyť svoje tělo mám ráda, kde se tohle naprogramování v mojí hlavě vzalo?

Vysvitla mi v hlavě vpomínka na dobu školních lavic. Pomalu a co nejvíc nenápadně vytahuji vložku z tašky a strkám si ji do kapsy nebo pod triko. Během školní přestávky si ji dojdu vyměnit nebo ještě lépe během hodiny, aby na toaletách nikdo nebyl. Bylo to tabu, o kterém se nehovořilo a přitom bylo samozřejmostí.

Cyklus byl a je součástí mého ženství. Jsem za něj neskutečně vděčná. Mám dva největší poklady pod sluncem, dceru a syna.

Odezněl stud a já poděkovala sama sobě, že jsem se dokázala vrátit zpět. Ponořit se do sebe a vyřešit vnitřní nepokoj.

Látková intimka mi na začátek přišla zcela neškodná. Bez jakéhokoliv očekávání jsem se pustila do testování. Dala jsem jí šanci, zda mě přesvědčí.

Výsledek mne moc překvapil. Látkové intimky byly neskutečně pohodlné. Jejich nošení připomíná příjemné silnější spodní prádlo. Jsou prodyšné, což ocení ženy se silnějšími výtoky a může pomoci ženám trpícím častými kvasinkami. Mohou se používat i na začátku nebo na konci cyklu, během špinění. Těhotným ženám usnadní pravidelnou kontrolu spodního prádla.

Po otestování intimek jsem se rozhodla vyzkoušet i menstruační vložky.

Usedla jsem ke stolu, vytvořila několik střihů, nastříhala materiál a šila a šila a šila. Vznikla veselá, barvami hrající výbava. Po prvním cyklu jsem zase šila a šila, vznikly nové střihy a moje nadšení nebralo konce. Díky němu vznikl první e-book o šití látkových vložek.

Možná vás teď napadají praktické otázky. Zda se krev vypere? Zda neprotékají? Ráda vám na ně odpovím.

Vložky je dobré prát v intervalu jednou za 2 – 3 dny. Krev se vypere jak na 40°C, tak i na 60°C. Pokud je vložka trošku zaschlá, mohou na ni po vyprání zůstat béžové skvrny, ty se ale po několika praních vyperou nebo vám můžete na skvrny použít perkarbonát sodný či žlučové mýdlo. Nebo to vyřešit tak, že si zakoupíte nebo ušijete vložky, která nejsou uvnitř bílé, v tomto případě je dobré upozornit, že barevné vložky mohou zkreslovat barvu očistek.

A zda neprotékají? V tomto bodě jsem byla dost nedůvěřivá a výsledku se mi nechtělo věřit. Sají mnohem lépe než jednorázové a opravdu neprotékají. Menstruační vložky mají z vnějšku voděodolný materiál zvaný PUL, který nepustí nic ven. Také se můžete setkat s fleecem na povrchu, ten není voděodolný, ale vodoodpudivý, proto je více prodyšný, vhodný pro středně silnou menstruaci.

Jsem ráda, že jsem změnila své původní přesvědčení. Teď si svůj cyklus užívám. Dokonce se na něj i těším. Jsou to má malá psaníčka, malé tajemství.

Děkuji, že jsem žena.